Digitální agentura ČR: Porovnání verzí

m
(Značka: editace z VisualEditoru)
Řádek 1: Řádek 1:
==Centrální ICT autorita==
+
==Digitální agentura ČR (DAČR) ==
Centrální autorita vytváří standardy, definuje sdílené služby, vytváří koncepce a vynucuje jejích dodržování. Všechny resorty můžou nakupovat od státních podniků. Vazby jsou uvedené na následujícím obrázku.
+
Digitální agentura ČR  vytváří standardy, definuje sdílené služby, vytváří koncepce a vynucuje jejích dodržování. Všechny resorty můžou nakupovat od státních podniků. Vazby jsou uvedené na následujícím obrázku.
  
Kompetence Centrální ICT autority jsou v současnosti rozděleny mězi několik odborů MV ČR a různé organizační složky státu. Většinově spadají pod působnost MV ČR.
+
Kompetence DAČR jsou v současnosti rozděleny mězi několik odborů MV ČR a různé organizační složky státu. Většinově spadají pod působnost MV ČR.
  
==Kompetence a agendy Centrální ICT autority==
+
==Kompetence a agendy DAČR==
  
 
===Řízení ICT státu===
 
===Řízení ICT státu===

Verze z 18. 7. 2021, 09:36

Digitální agentura ČR (DAČR)

Digitální agentura ČR vytváří standardy, definuje sdílené služby, vytváří koncepce a vynucuje jejích dodržování. Všechny resorty můžou nakupovat od státních podniků. Vazby jsou uvedené na následujícím obrázku.

Kompetence DAČR jsou v současnosti rozděleny mězi několik odborů MV ČR a různé organizační složky státu. Většinově spadají pod působnost MV ČR.

Kompetence a agendy DAČR

Řízení ICT státu

Standardizace, urychlení rozvoje, zvýšení kvality a bezpečnosti, snížení nákladů.

Tuto roli sdílí OHA MV a RVIS.

Co je potřeba udělat

  • Zřízení organizace a udělení pravomocí ke koordinaci a úkolování resortů
  • Strategie ICT státu a koordinace strategií ICT resortů
  • Legislativní úpravy v oblasti řízení ICT státu

Enterprise architektura státu

Standardizace, urychlení rozvoje, zvýšení kvality a bezpečnosti, snížení nákladů.

Tuto roli částečně pokrývá OHA MV, ve věci širší standardizace je aktuálně pokryta RVIS, ale měla by přejít na MV ČR.

Co je potřeba udělat

  • Standardy aplikační architektury – centrální ICT služby, sdílené ICT služby, mikroslužby/API
  • Otevřená data a API státu, zapojení odborné veřejnosti
  • Více malých zakázek pro více dodavatelů, jednodušší soutěžení

Konzultační činnost

Aktivní konzultační a školící činnost pro resorty a OSS v rámci zavádění Standardu digitální služby, tvorby projektových teamů, komunikace s zadavately, přípravnou VŘ.

Tuto roli má do budoucna mít OHA MV.

Co je potřeba udělat

  • Vytvoření Best practices za pomoci zkušeností z resortů, OSS a soukromé sféry
  • Vytvoření dostatečné personální kapacity
  • Vybudování (i neformálních) digitálních rad na resortech a OSS
  • Akcelerovat výměnu zkušeností napříč resorty a organizacemi. Online i osobními setkáními.
  • Novelizace zákona o státní službě

Digitalizace veřejných agend

eGovernment služby pro občany, efektivita veřejné správy

Co je potřeba udělat

  • V souladu s principem Centralizace vize, decentralizace realizace je tento úkol na jednotlivých úřadech odpovědných za každou agendu.

Centrální ICT služby státu

Koordinovaný rozvoj centrálních ICT služeb pro podporu digitalizace. Tuto kompetenci sdílí odbor eGovermentu MV ČR, Správa základních registrů, Česká pošta a další organizační složky.

TODO: Nutno doplnit a podrobně rozdělit/

Sdílené ICT služby

Standardizace, urychlení nákupu, zvýšení kvality a bezpečnosti, snížení nákladů

Co je potřeba udělat

  • Řízení eGovernment cloudu (komerční i státní část eGC)
  • Postupné převzetí řízení a konvergence státních ICT podniků – rozdělení kompetencí, jednotné řízení, …
  • In-house výjimka na nákup služeb státních ICT podniků pro všechny resorty (úkol pro MMR)
  • Služby poskytování odborných rolí a systémové integrace
  • Nastavení vztahu s komerčními poskytovately, soulad s EU legislativou
  • Novelizace zákona o VZ

Centrální nákupy ICT techniky a služeb

Standardizace, urychlení nákupů, efektivita, optimalizace nákladů

Kompetence a agendy Centrální ICT autority

Všechny body, které jsou zmiňované v tabulce vedou k dodávce služeb pro občany, k vyšší transparentnosti, efektivitě, úsporám a pořádku v kompetencích.

VŠECHNY PROJEKTY MUSÍ MÍT BUSINESS CASE A JASNÝ PŘÍNOS PRO OBČANA

Cíle

  • Zrychlení rozvoje digitalizace veřejných služeb a eGovernmentu. Důraz na principy „digital by default“, občan zákazníkem a na jednotné UX. Cílem jsou jednoduché digitální služby státu pro občany a podnikatele.
  • Efektivní kontrola nad rozvojem komunikačních sítí a mobilními operátory - vyšší dostupnost a nižší cena komunikačních služeb.
  • Optimalizace provozu ICT státu využitím sdílených služeb státních ICT podniků a komerční části eGC - standardizace, urychlení nákupu, zvýšení kvality a bezpečnosti, snížení nákladů.
  • Standardizace architektury ICT státu, využití sdílených ICT služeb, využití architektury spolupracujících mikroslužeb. Rozbití závislosti na dodavatelích, jednodušší soutěžení více malých zakázek pro více dodavatelů. Jednoduchost a jednotnost uživatelských rozhraní. Opendata a API pro veřejné použití.
  • Centrální koordinace disponibilních zdrojů veřejné správy (znalostních, personálních, časových, technologických a finančních) plánovaných a vynakládaných na rozvoj ICT služeb veřejné správy jednotlivými orgány veřejné moci ze "svých" rozpočtů za účelem efektivní realizace programu Digitální Česko  

Důvody

  • Vyhodnocování projektů ICT služeb veřejné správy ne dle reálných efektů (přínosů / úspor), ale mnohem častěji dle materiálních indikátorů, tj. dle: počtu nakoupených technologií (serverů, licencí, ..).
  • Roztříštěnost a decentralizovaný vývoj ICT jednotlivých resortů. Nejednotná a složitá rozhraní veřejných služeb, pomalý postup digitalizace veřejných služeb.
  • Neexistující centralizovaná prioritizace změnových / rozvojových aktivit jako důsledek neznalosti či neakceptace nadřazení dílčích cílů programu Digitální Česko nad své zájmy jednotlivými orgány veřejné správy.
  • Absence závazné hierarchie schvalování projektů rozvoje ICT služeb veřejné správy dle jasně definovaných kritérií.
  • Silná závislost ICT resortů na velkých dodavatelích, vendor lock, velmi vysoké náklady na nákup a provoz.
  • Pomalé tempo rozvoje eGovernmentu, zaměřeného primárně na centrální služby v pozadí, tj. předpoklady digitalizace veřejných služeb.
  • Slabé pravomoci řízení ICT státu na úrovni náměstka MV, není prioritou na úrovni ministra.