Organizace: Porovnání verzí
m (Značka: editace z VisualEditoru) |
m (Značka: editace z VisualEditoru) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Přehled důležitých organizací a procesů v rámci Digitálního Česka | + | Přehled důležitých organizací a procesů v rámci Digitálního Česka. |
− | + | Problémem dneška v oblasti digitalizace jsou decentralizované služby, kdy si každé ministerstvo buduje všechno samostatně, často pomalu. To způsobuje roztříštěnost, různé standardy a ve výsledku špatnou koordinaci na úrovni vlády. Základem pro změnu je vytvoření centrální autority. | |
− | = | + | =Cílové uspořádání Digitálního Česka= |
− | + | ===Cíle=== | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | + | *Zrychlení rozvoje digitalizace veřejných služeb a eGovernmentu. Důraz na principy „digital by default“, občan zákazníkem a na jednotné UX. Cílem jsou jednoduché digitální služby státu pro občany a podnikatele. | |
+ | *Efektivní kontrola nad rozvojem komunikačních sítí a mobilními operátory - vyšší dostupnost a nižší cena komunikačních služeb. | ||
+ | *Optimalizace provozu ICT státu využitím sdílených služeb státních ICT podniků a komerční části eGC - standardizace, urychlení nákupu, zvýšení kvality a bezpečnosti, snížení nákladů. | ||
+ | *Standardizace architektury ICT státu, využití sdílených ICT služeb, využití architektury spolupracujících mikroslužeb. Rozbití závislosti na dodavatelích, jednodušší soutěžení více malých zakázek pro více dodavatelů. Jednoduchost a jednotnost uživatelských rozhraní. Opendata a API pro veřejné použití. | ||
− | + | ===Důvody=== | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | === Rizika časová a legislativní === | + | *Roztříštěnost a decentralizovaný vývoj ICT jednotlivých resortů. Nejednotná a složitá rozhraní veřejných služeb, pomalý postup digitalizace veřejných služeb. |
+ | *Silná závislost ICT resortů na velkých dodavatelích, vendor lock, velmi vysoké náklady na nákup a provoz. | ||
+ | *Pomalé tempo rozvoje eGovernmentu, zaměřeného primárně na centrální služby v pozadí, tj. předpoklady digitalizace veřejných služeb. | ||
+ | *Slabé pravomoci řízení ICT státu na úrovni náměstka MV, není prioritou na úrovni ministra. | ||
+ | |||
+ | ===Rizika časová a legislativní=== | ||
Vytvoření Centrální ICT autority a přesuny kompetencí z MV a MPO budou vyžadovat změny kompetenčního zákona. Před změnou zákona lze částečně řešit rolí vládního koordinátora, sadou usnesení vlády a kooperací resortů MF, MV, MPO. Úspěch a rychlost závisí na politické vůli MF, MV a MPO ke spolupráci. | Vytvoření Centrální ICT autority a přesuny kompetencí z MV a MPO budou vyžadovat změny kompetenčního zákona. Před změnou zákona lze částečně řešit rolí vládního koordinátora, sadou usnesení vlády a kooperací resortů MF, MV, MPO. Úspěch a rychlost závisí na politické vůli MF, MV a MPO ke spolupráci. | ||
Řádek 26: | Řádek 28: | ||
Rozšíření in-house zadávání státním ICT podnikům závisí na spolupráci MMR a ÚOHS a novele zákona o VZ. Komerčním dodavatelům by bylo vhodné zároveň nabídnout např. zapojení do plánování standardizace ICT státní správy, ale hlavně co nejvíc nového byznysu – komerční eGC, úpravy aplikací a nové aplikace v rámci digitalizace, konzultační služby atd. | Rozšíření in-house zadávání státním ICT podnikům závisí na spolupráci MMR a ÚOHS a novele zákona o VZ. Komerčním dodavatelům by bylo vhodné zároveň nabídnout např. zapojení do plánování standardizace ICT státní správy, ale hlavně co nejvíc nového byznysu – komerční eGC, úpravy aplikací a nové aplikace v rámci digitalizace, konzultační služby atd. | ||
− | ==Centrální ICT autorita== | + | == Centrální ICT autorita == |
Centrální ICT autorita na úrovni vlády, převedení ICT kompetencí z MV, MF a MPO + nové silné pravomoce koordinace, podpory a kontroly ICT všech resortů. Zachování RVIS a jeho pracovních skupin jako řídícího orgánu s účastí všech resortů. | Centrální ICT autorita na úrovni vlády, převedení ICT kompetencí z MV, MF a MPO + nové silné pravomoce koordinace, podpory a kontroly ICT všech resortů. Zachování RVIS a jeho pracovních skupin jako řídícího orgánu s účastí všech resortů. | ||
+ | |||
+ | Centrální ICT autorita má vlastní rozpočet na vývoj a provoz jednotných uživatelských rozhraní eGovernment služeb (portál občana), je centrem a garantem [[Standard digitální služby|standardu digitálních služeb]] a [[Technologie|centrem technologických standardů]]. | ||
Více o [[Centrální ICT autorita|Centrální ICT autoritě]] | Více o [[Centrální ICT autorita|Centrální ICT autoritě]] | ||
− | ==ICT podniky== | + | ==ICT podniky NAKIT, SPCSS, Česká pošta== |
− | === Jaká bude role státních ICT podniků? === | + | ===Jaká bude role státních ICT podniků?=== |
Postupné převzetí a konvergence státních ICT podniků – poskytovatelů sdílených ICT služeb. In-house výjimka na nákup služeb státních ICT podniků pro všechny resorty v souladu s pravidly EU. Centralizovaní vize, standardů, postupů, ale nikoliv realizace. | Postupné převzetí a konvergence státních ICT podniků – poskytovatelů sdílených ICT služeb. In-house výjimka na nákup služeb státních ICT podniků pro všechny resorty v souladu s pravidly EU. Centralizovaní vize, standardů, postupů, ale nikoliv realizace. | ||
− | + | Rozdělení působnosti a odpovědnosti ICT podniků na infrastrukturu ('''NAKIT''') a HW/SW/cloud ('''SPCSS'''). SPCSS je nutné vhodně přejmenovat. | |
Role státních ICT podniků (zejména NAKIT a SPCSS) není primárně v první linii digitalizace veřejných služeb (to je úloha Centrální ICT autority - koordinace jednotlivých ministerstev zodpovědných za tyto agendy), ale na pozadí, v poskytování sdílených služeb provozu (infrastruktura, standardní aplikace, komoditní ICT služby). Přínosem je jednak celková optimalizace (vyšší kvalita a bezpečnost provozu, zrychlení implementace, nákladová efektivita), a hlavně uvolnění rukou jednotlivých resortů, aby se mohli věnovat digitalizaci agend na úrovni svých kompetencí, tedy na funkční a aplikační úrovni. | Role státních ICT podniků (zejména NAKIT a SPCSS) není primárně v první linii digitalizace veřejných služeb (to je úloha Centrální ICT autority - koordinace jednotlivých ministerstev zodpovědných za tyto agendy), ale na pozadí, v poskytování sdílených služeb provozu (infrastruktura, standardní aplikace, komoditní ICT služby). Přínosem je jednak celková optimalizace (vyšší kvalita a bezpečnost provozu, zrychlení implementace, nákladová efektivita), a hlavně uvolnění rukou jednotlivých resortů, aby se mohli věnovat digitalizaci agend na úrovni svých kompetencí, tedy na funkční a aplikační úrovni. | ||
− | Státní ICT podniky mohou dále sloužit jako zdroj odborných pracovníků, které resorty nedokážou získat jako zaměstnance za tabulkové platy. | + | Státní ICT podniky mohou '''krátkodobě''' dále sloužit jako zdroj odborných pracovníků, které resorty nedokážou získat jako zaměstnance za tabulkové platy anebo zdroj odborníků na oblasti, které v jednotlivých resortech není efektivní obsazovat. |
+ | |||
+ | Budou poskytovat kompletní služby systémové integrace, jako jsou '''konzultace s přípravou veřejných zakázek''', '''projektové řízení''', '''enterprise architektura''', '''bezpečnost''' apod. | ||
+ | |||
+ | Do schématu rozdělení kompetencí státních podniků by se měla zapojit i '''Česká pošta''' – její úlohou jsou poštovní a doručovací služby, ne provoz datových center a datových schránek. Úlohou České pošty je i podpora kontaktních míst CzechPoint. | ||
+ | |||
+ | == Resorty == | ||
+ | |||
+ | === Role IT jednotlivých resortů === | ||
+ | IT oddělení jednotlivých ministerstev a OSS by se měly zaměřit primárně na rozvoj IT řešení přímo podporujících agendy v jejich kompetenci resortů, zejména na jejich analytické a aplikační stránky, open data, API. Pro komoditní a standardní ICT služby (infrastruktura, provozní aplikace) by měly v maximální míře využívat sdílené služby státních ICT podniků a komerční části eGC a centrálních nákupů. Interní IT organizace resortů by po vzoru Strategie ICT resortu MF měly být ve střednědobém až dlouhodobém horizontu přetvořeny na organizace zadavatelů a manažerů služeb. | ||
+ | |||
+ | IT jednotlivých resortů zodpovídají za to, že jednotlivé agendy jsou v souladu se [[Standard digitální služby|Standardem digitálních služeb]]. | ||
+ | |||
+ | == RVIS == | ||
+ | Rada vlády pro informační společnost (RVIS) je stálým odborným poradním, iniciačním a koordinačním orgánem vlády pro reformu veřejné správy v oblasti rozvoje digitálních služeb ve veřejné správě, pro oblast eGovernmentu a využití informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě, oblast reformy veřejné správy, oblast informační společnosti a další oblasti digitální agendy. | ||
+ | |||
+ | Předsedou RVIS je vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci. Místopředsedou RVIS je ministr vnitra. | ||
+ | |||
+ | Je tvořena | ||
+ | |||
+ | * náměstky každého člena vlády, který je pověřen řízením ministerstva, | ||
+ | * náměstkem ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, | ||
+ | * zástupcem Českého telekomunikačního úřadu na úrovni člena rady Českého telekomunikačního úřadu, | ||
+ | * zástupcem Národního bezpečnostního úřadu na úrovni náměstka | ||
+ | * zástupcem Českého statistického úřadu na úrovni místopředsedy. | ||
+ | * tajemníkem Rady, | ||
+ | * Digitální šampion ČR (Ondřej Felix), | ||
+ | * předsedovy stálých pracovních výborů Rady, | ||
+ | * zástupcem Asociace krajů České republiky, | ||
+ | * zástupcem Svazu měst a obcí České republiky | ||
+ | * zástupci odborné veřejnosti | ||
+ | |||
+ | === Role RVIS === | ||
+ | Řídící a poradní, který reprezentuje uživatelský pohled a pohled lidí zodpovědných za provozní a veřejné agendy resortů. | ||
+ | |||
+ | RVIS<ref>Status RVIS [http://www.mvcr.cz/soubor/statut-rvis.aspx]</ref> | ||
+ | |||
+ | * vyhledává a navrhuje možnosti rozvoje klientsky orientovaných digitálních služeb ve veřejné správě, | ||
+ | * optimálního sdílení takových služeb nebo nástrojů ICT mezi veřejným a soukromým sektorem, | ||
+ | * zajišťuje dlouhodobou kontinuitu rozvoje služeb veřejné správy a souvisejících ICT služeb, | ||
+ | * koordinuje přípravu, tvorbu a implementaci strategií v oblasti informační společnosti, digitální agendy, eGovernmentu a ICT ve veřejné správě, | ||
+ | * analyzuje služby veřejné správy a související ICT služby a na základě toho navrhuje nápravná a rozvojová opatření, | ||
+ | * projednává a vydává stanoviska k materiálům předkládaným vládě, | ||
+ | * projednává a schvaluje návrhy předložené výbory Rady, | ||
+ | * projednává programy, harmonogramy výzev a výzvy pro oblast eGovernmentu a ICT a může se vyjádřit k jednotlivým ICT projektům zásadního významu, | ||
+ | * projednává v oblasti corporate governance (implementace pravidel správy a řízení společností) | ||
+ | |||
+ | <references /> |
Verze z 6. 8. 2018, 10:13
Přehled důležitých organizací a procesů v rámci Digitálního Česka.
Problémem dneška v oblasti digitalizace jsou decentralizované služby, kdy si každé ministerstvo buduje všechno samostatně, často pomalu. To způsobuje roztříštěnost, různé standardy a ve výsledku špatnou koordinaci na úrovni vlády. Základem pro změnu je vytvoření centrální autority.
Obsah
Cílové uspořádání Digitálního Česka
Cíle
- Zrychlení rozvoje digitalizace veřejných služeb a eGovernmentu. Důraz na principy „digital by default“, občan zákazníkem a na jednotné UX. Cílem jsou jednoduché digitální služby státu pro občany a podnikatele.
- Efektivní kontrola nad rozvojem komunikačních sítí a mobilními operátory - vyšší dostupnost a nižší cena komunikačních služeb.
- Optimalizace provozu ICT státu využitím sdílených služeb státních ICT podniků a komerční části eGC - standardizace, urychlení nákupu, zvýšení kvality a bezpečnosti, snížení nákladů.
- Standardizace architektury ICT státu, využití sdílených ICT služeb, využití architektury spolupracujících mikroslužeb. Rozbití závislosti na dodavatelích, jednodušší soutěžení více malých zakázek pro více dodavatelů. Jednoduchost a jednotnost uživatelských rozhraní. Opendata a API pro veřejné použití.
Důvody
- Roztříštěnost a decentralizovaný vývoj ICT jednotlivých resortů. Nejednotná a složitá rozhraní veřejných služeb, pomalý postup digitalizace veřejných služeb.
- Silná závislost ICT resortů na velkých dodavatelích, vendor lock, velmi vysoké náklady na nákup a provoz.
- Pomalé tempo rozvoje eGovernmentu, zaměřeného primárně na centrální služby v pozadí, tj. předpoklady digitalizace veřejných služeb.
- Slabé pravomoci řízení ICT státu na úrovni náměstka MV, není prioritou na úrovni ministra.
Rizika časová a legislativní
Vytvoření Centrální ICT autority a přesuny kompetencí z MV a MPO budou vyžadovat změny kompetenčního zákona. Před změnou zákona lze částečně řešit rolí vládního koordinátora, sadou usnesení vlády a kooperací resortů MF, MV, MPO. Úspěch a rychlost závisí na politické vůli MF, MV a MPO ke spolupráci.
Postupná úprava role státních ICT podniků závisí na politické vůli MF, MD a MV ke spolupráci a vyřešení otázky in-house zadávání (kvůli stávajícím in-house zakázkám MV a MF) a sjednocení vedení těchto podniků (již řídí V.Dzurilla).
Velké nebo necitlivě provedené přesuny kompetencí a pracovníků mohou vyvolat organizační chaos nebo dokonce rezistenci. Je třeba dobře naplánovat včetně personální politiky vůči pracovníkům na vedoucích pozicích v dotřených organizačních strukturách. Je třeba vzít v úvahu služební zákon a jeho požadavky na plánování organizačních struktur.
Rozšíření in-house zadávání státním ICT podnikům závisí na spolupráci MMR a ÚOHS a novele zákona o VZ. Komerčním dodavatelům by bylo vhodné zároveň nabídnout např. zapojení do plánování standardizace ICT státní správy, ale hlavně co nejvíc nového byznysu – komerční eGC, úpravy aplikací a nové aplikace v rámci digitalizace, konzultační služby atd.
Centrální ICT autorita
Centrální ICT autorita na úrovni vlády, převedení ICT kompetencí z MV, MF a MPO + nové silné pravomoce koordinace, podpory a kontroly ICT všech resortů. Zachování RVIS a jeho pracovních skupin jako řídícího orgánu s účastí všech resortů.
Centrální ICT autorita má vlastní rozpočet na vývoj a provoz jednotných uživatelských rozhraní eGovernment služeb (portál občana), je centrem a garantem standardu digitálních služeb a centrem technologických standardů.
Více o Centrální ICT autoritě
ICT podniky NAKIT, SPCSS, Česká pošta
Jaká bude role státních ICT podniků?
Postupné převzetí a konvergence státních ICT podniků – poskytovatelů sdílených ICT služeb. In-house výjimka na nákup služeb státních ICT podniků pro všechny resorty v souladu s pravidly EU. Centralizovaní vize, standardů, postupů, ale nikoliv realizace.
Rozdělení působnosti a odpovědnosti ICT podniků na infrastrukturu (NAKIT) a HW/SW/cloud (SPCSS). SPCSS je nutné vhodně přejmenovat.
Role státních ICT podniků (zejména NAKIT a SPCSS) není primárně v první linii digitalizace veřejných služeb (to je úloha Centrální ICT autority - koordinace jednotlivých ministerstev zodpovědných za tyto agendy), ale na pozadí, v poskytování sdílených služeb provozu (infrastruktura, standardní aplikace, komoditní ICT služby). Přínosem je jednak celková optimalizace (vyšší kvalita a bezpečnost provozu, zrychlení implementace, nákladová efektivita), a hlavně uvolnění rukou jednotlivých resortů, aby se mohli věnovat digitalizaci agend na úrovni svých kompetencí, tedy na funkční a aplikační úrovni.
Státní ICT podniky mohou krátkodobě dále sloužit jako zdroj odborných pracovníků, které resorty nedokážou získat jako zaměstnance za tabulkové platy anebo zdroj odborníků na oblasti, které v jednotlivých resortech není efektivní obsazovat.
Budou poskytovat kompletní služby systémové integrace, jako jsou konzultace s přípravou veřejných zakázek, projektové řízení, enterprise architektura, bezpečnost apod.
Do schématu rozdělení kompetencí státních podniků by se měla zapojit i Česká pošta – její úlohou jsou poštovní a doručovací služby, ne provoz datových center a datových schránek. Úlohou České pošty je i podpora kontaktních míst CzechPoint.
Resorty
Role IT jednotlivých resortů
IT oddělení jednotlivých ministerstev a OSS by se měly zaměřit primárně na rozvoj IT řešení přímo podporujících agendy v jejich kompetenci resortů, zejména na jejich analytické a aplikační stránky, open data, API. Pro komoditní a standardní ICT služby (infrastruktura, provozní aplikace) by měly v maximální míře využívat sdílené služby státních ICT podniků a komerční části eGC a centrálních nákupů. Interní IT organizace resortů by po vzoru Strategie ICT resortu MF měly být ve střednědobém až dlouhodobém horizontu přetvořeny na organizace zadavatelů a manažerů služeb.
IT jednotlivých resortů zodpovídají za to, že jednotlivé agendy jsou v souladu se Standardem digitálních služeb.
RVIS
Rada vlády pro informační společnost (RVIS) je stálým odborným poradním, iniciačním a koordinačním orgánem vlády pro reformu veřejné správy v oblasti rozvoje digitálních služeb ve veřejné správě, pro oblast eGovernmentu a využití informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě, oblast reformy veřejné správy, oblast informační společnosti a další oblasti digitální agendy.
Předsedou RVIS je vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci. Místopředsedou RVIS je ministr vnitra.
Je tvořena
- náměstky každého člena vlády, který je pověřen řízením ministerstva,
- náměstkem ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost,
- zástupcem Českého telekomunikačního úřadu na úrovni člena rady Českého telekomunikačního úřadu,
- zástupcem Národního bezpečnostního úřadu na úrovni náměstka
- zástupcem Českého statistického úřadu na úrovni místopředsedy.
- tajemníkem Rady,
- Digitální šampion ČR (Ondřej Felix),
- předsedovy stálých pracovních výborů Rady,
- zástupcem Asociace krajů České republiky,
- zástupcem Svazu měst a obcí České republiky
- zástupci odborné veřejnosti
Role RVIS
Řídící a poradní, který reprezentuje uživatelský pohled a pohled lidí zodpovědných za provozní a veřejné agendy resortů.
RVIS[1]
- vyhledává a navrhuje možnosti rozvoje klientsky orientovaných digitálních služeb ve veřejné správě,
- optimálního sdílení takových služeb nebo nástrojů ICT mezi veřejným a soukromým sektorem,
- zajišťuje dlouhodobou kontinuitu rozvoje služeb veřejné správy a souvisejících ICT služeb,
- koordinuje přípravu, tvorbu a implementaci strategií v oblasti informační společnosti, digitální agendy, eGovernmentu a ICT ve veřejné správě,
- analyzuje služby veřejné správy a související ICT služby a na základě toho navrhuje nápravná a rozvojová opatření,
- projednává a vydává stanoviska k materiálům předkládaným vládě,
- projednává a schvaluje návrhy předložené výbory Rady,
- projednává programy, harmonogramy výzev a výzvy pro oblast eGovernmentu a ICT a může se vyjádřit k jednotlivým ICT projektům zásadního významu,
- projednává v oblasti corporate governance (implementace pravidel správy a řízení společností)