Stručné shrnutí

Z programového prohlášení vlády z 27. 6. 2018:

Současný stav eGovernmentu v České republice není uspokojivý. Přes optimistický start a nadějné pilotní fáze projekt ustrnul a dále se příliš nerozvíjel a nepřinesl obyvatelům země očekávané nové možnosti komunikace s úřady a služby v odpovídající míře.

Ostatní státy EU nám utekly nebo nás předběhly. Za poslední období mnoho nových projektů a služeb nevzniklo, v lepším případě se udržoval současný, ne příliš efektivní stav.

S textem programového prohlášení vlády není možné než souhlasit, bohužel se od roku 2017, za 4 roky se změnilo pouze málo věcí k lepšímu.

Proč jsou digitální služby státu tak málo používané a nepopulární?editovateditovat zdroj

Více než 88 % českých domácností má přístup na internet, 77 % populace ho běžně používá. Více než 93 % (!!) uživatelů internetu v ČR přes něj nakupuje zboží, v tomto parametru jsme 3. nejaktivnější v EU. Polovina platí za online služby. Ale pouze 29 % lidí vyplnila nějaký formulář státu a online ho odeslala.

V online prostoru se běžně pohybuje většina české populace, která zde provádí i složitější operace (nákup zboží). Je zřejmé, že nedostatkem znalostí či zkušeností čeští občané netrpí. Ale pouze 29 % lidí obdobným způsobem komunikuje se státem. Z toho je zřejmé, že problém je na straně státu, nikoliv občanů[1].

Je chyba na straně firem a občanů či státu?

Více než 88 % českých domácností má přístup na internet, 77 % populace ho běžně používá. Více než 93 % (!!) uživatelů internetu v ČR přes něj nakupuje zboží, v tomto parametru jsme 3. nejaktivnější v EU. Polovina platí za online služby. Ale pouze 29 % lidí vyplnila nějaký formulář státu a online ho odeslala.

V online prostoru se běžně pohybuje většina české populace, která zde provádí i složitější operace (nákup zboží). Je zřejmé, že nedostatkem znalostí či zkušeností čeští občané netrpí. Ale pouze 29 % lidí obdobným způsobem komunikuje se státem. Z toho je zřejmé, že problém je na straně státu, nikoliv občanů[1].

Jak by měla vypadat státní správa?

✅ prostě prozákaznická

✅ důvěřující i důvěryhodná

✅ moderně a daty řízená

✅ motivující k inovacím a efektivitě

✅ efektivní, automatizovaná

✅ agilní a akceschopná

✅ pro občana, ne naopak

Co s tím?

Je potřeba provést

• digitální transformaci státu,
• skutečnou transformaci vnitřních procesů a agend státu, s maximálním využití automatizace,
• zrušení nepotřebných agend a zjednodušení ostatních,
• soustředit se na zvýšení kapacity a digitální kompetence zaměstnanců státu a změny jejich struktury,
• soustředit se na práci s talenty, absolventy vysokých škol a jejich získání pro práci ve státní správě
• moderní řízení úřadů a jejich cílů,
• moderní řízení projektů, podstatné zvýšení podílu agilně a průběžně rozvíjených služeb,
• důsledně pro-klientský přístup,
• sběr dat o chodu úřadu a provozu agend, měření efektivity a kvality služby,
• rozhodování a řízení úřadů na základě dat,
• centrální řízení a podpora digitální transformace.

Dosavadní přístup politické reprezentace a státu nevede k nutné změně. Dosavadní metody „digitalizace“ obvykle pouze převedly papírovou agendu do počítače, ale bez zavedení automatizace, bez využití výhod digitálních technologií, bez samoobslužného přístupu.

Podíl ruční práce se nezměnil, v mnoha případech se efektivita navíc zhoršila tím, že se agenda vede jak v počítači, tak papírově. Je zřejmé, že takové falešná digitalizace nevede k efektivnější, rychlejší a přístupnější státní správě.

Nejdůležitější kroky, které je nutné a možné udělat

1. Vytvoření pozice místopředsedy vlády pro digitální transformaci (bez portfeje), zodpovědného za digitální transformaci.
2. Vznik Digitální agentury ČR (DAČR) při úřadu vlády či samostatně.
3. Zajištění jejího financování ve výši 200-250 mil. Kč ročně (Hrubá kalkulace nákladů a návratnosti DAČR).
4. Zajištění legislativní změny, aby měl DAČR požadované a nutné pravomoce a působnost.
5. Vznik analytické jednotky při Úřadu vlády.
6. Vznik project management office.
7. Vznik přidružených konzultačních, delivery a projektových teamů pro pomoc s transformací v jednotlivých úřadech
8. Transformace odborů Ministerstva vnitra OHA a eGOV MV ČR a oddělení eGov Cloud do DAČR.
9. Restart Hodnocení dopadů regulace (RIA) a příslušné komise Legislativní rady vlády pro digitalizaci
10. Finalizace Standardu digitální služby a aplikování jeho pravidel a principů na všechny nově spouštěné či upravované digitální služby státu.
11. Nastavení a měření společných KPI pro jednotlivé agendy a digitální služby státu.

Další nutné první kroky najdete na https://www.moderni-stat.cz/wiki/Prvn%C3%AD_kroky.

Digitální transformace do Moderního státu vyžaduje realizaci změn v několika oblastech, a to současně a koordinovaně

1. Role státu - občan jako zákazník
2. DAČR, Centralizovaná vize, distribuovaná realizace
3. Lidé, práce s talenty, digitální kompetence
4. Změna procesů, změna myšlení
5. Agilita, prozákaznický přístup, ale i právo na chybu
6. Rozhodování na základě dat, ne pocitů. Metriky i výkonnostní cíle.
7. Revoluce, ne evoluce

Detailně jsou popsány na www.moderni-stat.cz.