Organizace

Přehled důležitých organizací a procesů v rámci Digitálního Česka.

Problémem dneška v oblasti digitalizace jsou decentralizované služby, kdy si každé ministerstvo buduje všechno samostatně, často pomalu. To způsobuje roztříštěnost, různé standardy a ve výsledku špatnou koordinaci na úrovni vlády. Základem pro změnu je vytvoření centrální autority.

Obsah

Cílové uspořádání Digitálního Česka

Cíle

• Zrychlení rozvoje digitalizace veřejných služeb a eGovernmentu. Důraz na principy „digital by default“, občan zákazníkem a na jednotné UX. Cílem jsou jednoduché digitální služby státu pro občany a podnikatele.
• Optimalizace provozu ICT státu využitím sdílených služeb státních ICT podniků a komerční části eGC - standardizace, urychlení nákupu, zvýšení kvality a bezpečnosti, snížení nákladů.
• Standardizace architektury ICT státu, využití sdílených ICT služeb, využití architektury spolupracujících mikroslužeb. Rozbití závislosti na dodavatelích, jednodušší soutěžení více malých zakázek pro více dodavatelů. Jednoduchost a jednotnost uživatelských rozhraní. Opendata a API pro veřejné použití.  

Důvody

• Roztříštěnost a decentralizovaný vývoj ICT jednotlivých resortů. Nejednotná a složitá rozhraní veřejných služeb, pomalý postup digitalizace veřejných služeb.
• Silná závislost ICT resortů na velkých dodavatelích, vendor lock, velmi vysoké náklady na nákup a provoz.
• Pomalé tempo rozvoje eGovernmentu, zaměřeného primárně na centrální služby v pozadí, tj. předpoklady digitalizace veřejných služeb.
• Slabé pravomoci řízení ICT státu na úrovni náměstka MV, není prioritou na úrovni ministra.

Rizika časová a legislativní

Vytvoření Centrální ICT autority a přesuny kompetencí z MV a MPO budou vyžadovat změny kompetenčního zákona. Před změnou zákona lze částečně řešit rolí vládního koordinátora, sadou usnesení vlády a kooperací resortů MF, MV, MPO. Úspěch a rychlost závisí na politické vůli MF, MV a MPO ke spolupráci.

Postupná úprava role státních ICT podniků závisí na politické vůli MF, MD a MV ke spolupráci a vyřešení otázky in-house zadávání (kvůli stávajícím in-house zakázkám MV a MF) a sjednocení vedení těchto podniků (již řídí V.Dzurilla).

Velké nebo necitlivě provedené přesuny kompetencí a pracovníků mohou vyvolat organizační chaos nebo dokonce rezistenci. Je třeba dobře naplánovat včetně personální politiky vůči pracovníkům na vedoucích pozicích v dotčených organizačních strukturách. Je třeba vzít v úvahu služební zákon a jeho požadavky na plánování organizačních struktur.

Rozšíření in-house zadávání státním ICT podnikům závisí na spolupráci MMR a ÚOHS a novele zákona o VZ. Komerčním dodavatelům by bylo vhodné zároveň nabídnout např. zapojení do plánování standardizace ICT státní správy, ale hlavně co nejvíc nového byznysu – komerční eGC, úpravy aplikací a nové aplikace v rámci digitalizace, konzultační služby atd.

Procesy

Schvalování výdajů na ICT projekty

Podmínkou realizace ICT projektu ve státní správě (resorty, OSS, státní podniky) je schválení ICT projektů nad objem 2M Kč Centrální ICT autoritou, zda jsou v souladu se Standardem digitálních služeb a má souhlasné stanovisko OHA dle usnes.vlády 889/2015.

Centrální ICT autorita

Centrální ICT autorita na úrovni vlády, převedení ICT kompetencí z MV, MF a MPO + nové silné pravomoce koordinace, podpory a kontroly ICT všech resortů. Zachování RVIS a jeho pracovních skupin jako řídícího orgánu s účastí všech resortů.

Centrální ICT autorita má vlastní rozpočet na vývoj a provoz jednotných uživatelských rozhraní eGovernment služeb (portál občana), je centrem a garantem standardu digitálních služeb a centrem technologických standardů.

Více o Centrální ICT autoritě

ICT podniky NAKIT, SPCSS, Česká pošta

Jaká bude role státních ICT podniků?

Postupné převzetí a konvergence státních ICT podniků – poskytovatelů sdílených ICT služeb. In-house výjimka na nákup služeb státních ICT podniků pro všechny resorty v souladu s pravidly EU. Centralizovaní vize, standardů, postupů, ale nikoliv realizace.

Rozdělení působnosti a odpovědnosti ICT podniků na infrastrukturu (NAKIT) a HW/SW/cloud (SPCSS). SPCSS je nutné vhodně přejmenovat.

Role státních ICT podniků (zejména NAKIT a SPCSS) není primárně v první linii digitalizace veřejných služeb (to je úloha Centrální ICT autority - koordinace jednotlivých ministerstev zodpovědných za tyto agendy), ale na pozadí, v poskytování sdílených služeb provozu (infrastruktura, standardní aplikace, komoditní ICT služby). Přínosem je jednak celková optimalizace (vyšší kvalita a bezpečnost provozu, zrychlení implementace, nákladová efektivita), a hlavně uvolnění rukou jednotlivých resortů, aby se mohli věnovat digitalizaci agend na úrovni svých kompetencí, tedy na funkční a aplikační úrovni.

Státní ICT podniky mohou krátkodobě dále sloužit jako zdroj odborných pracovníků, které resorty nedokážou získat jako zaměstnance za tabulkové platy anebo zdroj odborníků na oblasti, které v jednotlivých resortech není efektivní obsazovat.

Budou poskytovat kompletní služby systémové integrace, jako jsou konzultace s přípravou veřejných zakázek, projektové řízení, enterprise architektura, bezpečnost apod.

Do schématu rozdělení kompetencí státních podniků by se měla zapojit i Česká pošta – její úlohou jsou poštovní a doručovací služby, ne provoz datových center a datových schránek. Úlohou České pošty je i podpora kontaktních míst CzechPoint.

Resorty

Role IT jednotlivých resortů

IT oddělení jednotlivých ministerstev a OSS by se měly zaměřit primárně na rozvoj IT řešení přímo podporujících agendy v jejich kompetenci resortů, zejména na jejich analytické a aplikační stránky, open data, API. Pro komoditní a standardní ICT služby (infrastruktura, provozní aplikace) by měly v maximální míře využívat sdílené služby státních ICT podniků a komerční části eGC a centrálních nákupů.  Interní IT organizace resortů by po vzoru Strategie ICT resortu MF měly být ve střednědobém až dlouhodobém horizontu přetvořeny na organizace zadavatelů a manažerů služeb.

IT jednotlivých resortů zodpovídají za to, že jednotlivé agendy jsou v souladu se Standardem digitálních služeb.

RVIS

Rada vlády pro informační společnost (RVIS) je stálým odborným poradním, iniciačním a koordinačním orgánem vlády pro reformu veřejné správy v oblasti rozvoje digitálních služeb ve veřejné správě, pro oblast eGovernmentu a využití informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě, oblast reformy veřejné správy, oblast informační společnosti a další oblasti digitální agendy.

Předsedou RVIS je vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci. Místopředsedou RVIS je ministr vnitra.

Je tvořena

• náměstky každého člena vlády, který je pověřen řízením ministerstva,
• náměstkem ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost,
• zástupcem Českého telekomunikačního úřadu na úrovni člena Rady Českého telekomunikačního úřadu,
• zástupcem Národního bezpečnostního úřadu na úrovni náměstka
• zástupcem Českého statistického úřadu na úrovni místopředsedy.
• tajemníkem Rady,
• Digitálním šampionem ČR (Ondřej Felix),
• předsedy stálých pracovních výborů Rady,
• zástupcem Asociace krajů České republiky,
• zástupcem Svazu měst a obcí České republiky
• zástupci odborné veřejnosti

Role RVIS

Řídící a poradní, který reprezentuje uživatelský pohled a pohled lidí zodpovědných za provozní a veřejné agendy resortů.

RVIS

• vyhledává a navrhuje možnosti rozvoje klientsky orientovaných digitálních služeb ve veřejné správě,
• optimálního sdílení takových služeb nebo nástrojů ICT mezi veřejným a soukromým sektorem,
• zajišťuje dlouhodobou kontinuitu rozvoje služeb veřejné správy a souvisejících ICT služeb,
• koordinuje přípravu, tvorbu a implementaci strategií v oblasti informační společnosti, digitální agendy, eGovernmentu a ICT ve veřejné správě,
• analyzuje služby veřejné správy a související ICT služby a na základě toho navrhuje nápravná a rozvojová opatření,
• projednává a vydává stanoviska k materiálům předkládaným vládě,
• projednává a schvaluje návrhy předložené výbory Rady,
• projednává programy, harmonogramy výzev a výzvy pro oblast eGovernmentu a ICT a může se vyjádřit k jednotlivým ICT projektům zásadního významu,
• projednává v oblasti corporate governance (implementace pravidel správy a řízení společností)