Hlavní strana

Executive summary

Drtivá většina domácností (88 %) běžně používá digitální služby pro svoji potřebu, ale pouze 29 % domácností používá digitální služby státu. Je zřejmé, že důvodem není zkušenost občanů, ale nízká kvalita, složitost a uživatelská nepřívětivost státu.

Jak by měla vypadat státní správa? Co s tím a jak to změnit? Jaké oblasti mají největší dluh? Jaké kroky je nutné udělat jako první?

Vše napsáno dále na stránce, anebo krátce v stručném souhrnu na pár odstavců.

Jednotlivé kroky a oblasti

Autor: Michal Bláha, Hlídač státu, 2018-2021.

Z programového prohlášení vlády z 27. 6. 2018:

Současný stav eGovernmentu v České republice není uspokojivý. Přes optimistický start a nadějné pilotní fáze projekt ustrnul a dále se příliš nerozvíjel a nepřinesl obyvatelům země očekávané nové možnosti komunikace s úřady a služby v odpovídající míře.

Ostatní státy EU nám utekly nebo nás předběhly. Za poslední období mnoho nových projektů a služeb nevzniklo, v lepším případě se udržoval současný, ne příliš efektivní stav.

S textem programového prohlášení vlády není možné než souhlasit, bohužel se od roku 2017 (nástup současné vlády) do 2021 změnilo pouze málo věcí k lepšímu.

Proč jsou digitální služby státu tak málo používané a nepopulární?

Je chyba na straně firem a občanů či státu?

Více než 88 % českých domácností má přístup na internet, 77 % populace ho běžně používá. Více než 93 % (!!) uživatelů internetu v ČR přes něj nakupuje zboží, v tomto parametru jsme 3. nejaktivnější v EU. Polovina platí za online služby. Ale pouze 29 % lidí vyplnila nějaký formulář státu a online ho odeslala.

V online prostoru se běžně pohybuje většina české populace, která zde provádí i složitější operace (nákup zboží). Je zřejmé, že nedostatkem znalostí či zkušeností čeští občané netrpí. Ale pouze 29 % lidí obdobným způsobem komunikuje se státem. Z toho je zřejmé, že problém je na straně státu, nikoliv občanů.

Jak by měla vypadat státní správa?

✅ pro občana, ne naopak

✅ prostě prozákaznická

✅ důvěřující i důvěryhodná

✅ moderně a daty řízená

✅ motivující k inovacím a efektivitě

✅ efektivní, automatizovaná

✅ agilní a akceschopná

Co s tím?

Dosavadní přístup politické reprezentace a státu nevede dostatečně k nutné změně. Dosavadní metody „digitalizace“ obvykle pouze převedly papírovou agendu do počítače, ale bez zavedení automatizace. Podíl ruční práce se nezměnil, v mnoha případech se efektivita navíc zhoršila tím, že se agenda vede jak v počítači, tak papírově. Je zřejmé, že takové falešná digitalizace nevede k efektivnější, rychlejší a přístupnější státní správě.

Je potřeba provést

• digitální transformaci státu,
• skutečnou transformaci vnitřních procesů a agend státu, s maximálním využití automatizace,
• zrušení nepotřebných agend a zjednodušení ostatních,
• soustředit se na zvýšení kapacity a digitální kompetence zaměstnanců státu a změny jejich struktury,
• moderní řízení úřadů a jejich cílů,
• moderní řízení projektů, podstatné zvýšení podílu agilně a průběžně rozvíjených služeb,
• důsledně pro-klientský přístup,
• sběr dat o chodu úřadu a provozu agend, měření efektivity a kvality služby,
• rozhodování a řízení úřadů na základě dat,
• centrální řízení a podpora digitální transformace.

Jednotlivým bodů se podrobněji věnují následující stránky.

Digitální transformace - Moderní stát

1. Role státu - občan jako zákazník
2. DAČR, Centralizovaná vize, distribuovaná realizace
3. Lidé, práce s talenty, digitální kompetence
4. Změna procesů, změna myšlení
5. Agilita, prozákaznický přístup, ale i právo na chybu
6. Rozhodování na základě dat, ne pocitů. Metriky i výkonnostní cíle.
7. Revoluce, ne evoluce

Prvních 50 kroků, co je nutné udělat

1. Vytvoření pozice místopředsedy vlády pro digitální transformaci (bez portfeje), zodpovědného za digitální transformaci.
2. Vznik Digitální agentury ČR (DAČR) při úřadu vlády či samostatně.
3. Zajištění jejího financování ve výši 200-250 mil. Kč ročně (Hrubá kalkulace nákladů a návratnosti DAČR).
4. Zajištění legislativní změny, aby měl DAČR požadované a nutné pravomoce a působnost.
5. Vznik analytické jednotky při Úřadu vlády.
6. Vznik project management office.
7. Vznik přidružených konzultačních, delivery a projektových teamů pro pomoc s transformací v jednotlivých úřadech
8. Transformace odborů Ministerstva vnitra OHA a eGOV MV ČR a oddělení eGov Cloud do DAČR.
9. Restart Hodnocení dopadů regulace (RIA) a příslušné komise Legislativní rady vlády pro digitalizaci
10. Finalizace Standardu digitální služby a aplikování jeho pravidel a principů na všechny nově spouštěné či upravované digitální služby státu.
11. Nastavení a měření společných KPI pro jednotlivé agendy a digitální služby státu.

Další nutné první kroky, neméně důležité..

Detailně rozpracované oblasti digitální transformace

• Standard digitální služby a podřízené stránky
• Digitální Agentura ČR, řízení digitální transformace
• Digitálně přívětivá legislativa
• Technické manuály a podřízené sekce
• Zkratky a rejstřík pojmů používaný v státní správě (převážně v IT a projektovém vedení)

Spolupráce, pomoc

Pokud chcete přispívat, editovat obsah či ho okomentovat, díky, moc si vážíme vašeho zájmu!

Napište mi na michal@michalblaha.cz. Já vás zaregistruji (na registraci a poté Wiki útočí roboti a blbě se tomu brání).

S čím a jak nám můžete pomoci